Kam na výlet
Posázavský výletní okruh
Stále po modré - pěšky i na kole za krásami Českomoravské vrchoviny v okolí obce Sázavy
Vycházková trasa okolím obce je v terénu vyznačena modrými čtverci s černým písmenem „S“. Celková délka okruhu je asi 12,5 km a lze jej zdolat pěšky i na kole. Je veden převážně po cestách a komunikacích mimo provoz a jeho nejnižší místo u řeky Sázavy je ve výšce asi 500 m nad mořem a nejvyšší bod - kopec Rosička - v nadmořské výšce 645 m. Na tomto kopci je také postavena rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24 m nad terénem. Vycházkový okruh tak nabízí výhledy na rozsáhlé území Českomoravské vrchoviny i procházku romantickým údolím řeky Sázavy.
Výchozí bod trasy se nachází u kulturního domu, kde je také možné získat potřebné informace (informační tabule, obecní úřad). První jeho část nás zavede do lesnatých strání údolí řeky Sázavy. Cestou po levém břehu řeky se dostaneme k dřevěné lávce, po které přejdeme na pravý břeh řeky a ocitneme se v romantickém zákoutís kamenným viaduktem, pod jehož klenutím protéká řeka a vede původní železnice postavená v roce 1898 z tehdejšího Německého Brodu do Žďáru. Dodnes je v občasném provozu a Klub přátel kolejových vozidel z Brna ji v letních měsících využívá pro jízdy výletních vlaků ze Sázavy do Přibyslavi. Je to poslední zachovalý úsek této tratě. Dále nás stezka povede podél nové železniční tratě Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou, mineme nádražní budovu a dostaneme se zpět k řece Sázavě. Pokud z trasy odbočíme po mostě přes řeku, dostaneme se k pohostinství s názvem Starý hostinec, který nabízí občerstvení a teplá jídla po celý den a příjemné posezení v letní zahradě. Před hostincem stojí Boží muka z roku 1739, která jsou nejstarší kulturní památkou v naší obci a na dohled od nich můžeme vidět celkově opravenou katolickou kapličku z roku 1764. Dáme-li se dále po trase, projedeme částí obce a pokud po vjezdu na státní silnici odbočíme vlevo, dostaneme se do obce Velká Losenice. Modrá značka místního okruhu nás však dále zavede na okraj obce, kde se tento okruh na několik set metrů spojí s trasou dálkové Posázavské cyklotrasy. Právě v tomto místě budeme míjet bývalý Pekelský dvůr (původně hamr, potom mlýn, dnes je zde v provozu malá vodní elektrárna využívající původního vodního náhonu na mlýn a pila). Po chvíli se však opět odkloní a dá se vlastní cestou k hájence zvané Štenice. Těsně před ní po levé straně cesty mineme smírčí kámen, zapsaný v seznamu kulturních památek. Lesní cesta, která nás zavede až na státní silnici, je společná i pro Hamerský vycházkový okruh. Asi v polovině můžeme odbočit vpravo a dostaneme se do bývalého lomu na kámen s názvem Štenice, jež je dnes upraven pro posezení a odpočinek. Po vycházkovém okruhu pak budeme dále pokračovat obcí Česká Mez až přijdeme do obce Rosička. Před obcí Česká Mez je možné odbočit vlevo na lesní cestu, která nás přivede k Matějovskému rybníku s chráněnými hnízdišti ptactva. Případně je možné projít naučnou stezkou, jež je zde vyznačena a podívat se do Babínské přírodní rezervace. Z obce Rosička se můžeme vydat na Rosický kopec a zde po točitém schodišti vystoupat na vyhlídkovou plošinu rozhledny. Vynaložená námaha bude oceněna opravdu pěkným výhledem po velké části Českomoravské vrchoviny. Na cestu zpět k výchozímu bodu okruhu se opět připojíme k trase dálkové Posázavské cyklotrasy. Přímo v obci se můžeme zastavit u starého kamenného mostu přes řeku Sázavu pod Špinarovým mlýnem - byl postaven po roce 1714, kdy povodeň z protržených hrází Dářka a dalších rybníků zničila nejen zdejší mosty, ale i všechny budovy v blízkosti řeky. Vedle stojící opravené stavení je původní budova valchy. Jednu z dalších kulturních památek - kostel Českobratrské církve evangelické z roku 1785 s věží přistavenou přesně o 100 let později a farou z roku 1844 najdeme dále po trase okruhu. V těsném sousedství fary stojí první budova školy v Sázavě (dnes truhlárna), která byla také evangelická a byla postavena v roce 1790. Budova nové školy v těsném sousedství pochází z roku 1895.
Rozhledna Rosička
Provozovatel: obec Sázava - Vstup je na vlastní nebezpečí.
Rozhledna stojí na kopci Rosička 645 metrů nad mořem. Vyhlídková plošina je ve výšce 24 m nad terénem. Stavba je složena z pěti dílů, z nichž první dva o průměru 2m a každý o délce 12 m s vnějším točitým schodištěm tvoří rozhlednu. Ta je zakončena vyhlídkovou plošinou. Další tři díly jsou již menšího průměru. Každý má délku 6 m a slouží provozovateli sítě OSKAR. Stožár by měl odolat větru o síle 200 km/hod. Provozní řád je umístěný na oplocení a přesně stanovuje podmínky pro návštěvníky a také vyjmenovává okolnosti, za kterých je zakázáno na rozhlednu vstupovat.
Naučná stezka Babín
Naučná stezka po březích Babínského a Matějovského rybníka je malou botanickou zahradou vodní, pobřežní a rašeliništní květeny. Měří asi 5,5 km a obsahuje 11 zastávek s informacemi na panelech. Nechybí zde ani ornitologická pozorovatelna, pozornost se věnuje chovu ryb, pobytu ondater, těžbě rašeliny a následné změně vegetace, rašelinným loukám, atd. Do roku 1972 se zde těžila rašelina.
Rozštípená skála
Základní údaje:
- Výška: 20 metrů
- Jištění: Ano (nýty)
- Parkování: 1 km
Trochu opomínanou oblast s velkým množstvím lezeckých tras najdete nedaleko Žďáru nad Sázavou u obce Hamry na Českomoravské vysočině. Obec Hamry celou projedete a před železničním přejezdem je dobré nechat auto. Pokračujte po svých k říčce v údolí a podél ní se asi po kilometru dostanete přímo pod skálu. Pohodlnější cesta vede po vyšlapané cestičce u kolejí, ale skálu tudy můžete lehce minout. Od potoka ji přehlédnout nemůžete. Skalní útvar je asi 100 metrů dlouhý a místy až 15 metrů vysoký. Lezecké trasy jsou osazeny jištěním a jejich náročnost se pohybuje v rozmezí V.-VII.. Název skály je odvozen od "rozštípení" dvou bloků ve spodní části, mezi kterými vznikla asi dva metry široká trhlina. Přímo v ní najdete nejnáročnější trasy s obtížností VII. Od roku 1974 je tento jedinečný útvar vyhlášen přírodní památkou a je potřeba se podle toho chovat. Nepoužívejte magnesium a přenosné jistící pomůcky (friendy, vklíněnce).
Sochy M.Olšiaka
Socha Mamuta se nachází na trase Hamerského vycházkového okruhu, v blízkosti „Rozštípené skály“. Pokud dojedete k penzionu Najdek a dáte se po lávce přes řeku Sázavu a půjdete stále rovně do lesa, bezpečně dojdete k Mamutovi.
Socha koně, který se snaží vytáhnout vůz z vody se nachází na odbočce k restauraci „Na Ranči“. Sochu nechal vybudovat majitel restaurace a Ranče pan Jan Štefáček. Sochu vytvořil pan Michal Olšiak.
Socha „Hamroně“ se nachází na Hamerském vycházkovém okruhu. Půjdete li od Benzinové čerpací stanice doprava směrem do Hamrů nad Sázavou již zdálky jej uvidíte. Sochu nechala vybudovat obec Hamry nad Sázavou. Sochu vytvořil pan Michal Olšiak. Na našem Hamerském vycházkovém okruhu vyrostla pod rukama Michala Olšiaka a za podpory obce, další betonová socha. Je to takové abstraktní pojetí šneka a žáby v jednom. Dlouho jsme přemýšleli jak toto dílo nazvat. Chtěli jsme něco k názvu obce a pak přišel nápad : „HAMROŇ“! Ten se líbil i autorovi Michalovi a tak tedy zde máme našeho Hamroně, který vítá všechny návštěvníky naší obce, kteří k nám přicházejí v dobrém úmyslu od Žďáru nad Sázavou. Je to takový náš strážce. Pokusili jsme se k němu vymyslet zrovna tak abstraktní bajku, která by se časem mohla stát pověstí. Starosta obce
Přibyslav
Přibyslav patří mezi města, která soustavně pečují o historické památky.
Nejstarším objektem, který tvoří neodmyslitelnou dominantu města, je gotická věž z roku 1497. S věží sousedí barokní kostel sv. Jana Křtitele, vysvěcený v roce 1753. Poblíž městské věže se nachází i bývalý ženský špitál z roku 1692. V současné době jsou ve Starém špitále dva sály, z nichž jeden slouží jako obřadní síň, celá budova pak slouží k pořádání výstav, přednášek a kulturních akcí. Přibyslavský zámek byl vybudován Zachariášem z Hradce v roce 1560 na místě bývalého hospodářského dvora, jenž patřil k přibyslavskému hradu a byl vypálen při dobývání města v roce 1424. Zadní, starší část zámku je postavena ve stylu italské renesance. V objektu se nyní nachází Hasičské muzeum a Centrum hasičského hnutí.
Legendárního vojevůdce Jana Žižku nám dodnes připomíná Žižkova mohyla, která byla postavena na místě jeho úmrtí v roce 1874 podle architekta Wiehla stavitelem ing. Josefem Šupichem. Restaurátorské práce byly provedeny v loňském roce restaurátory kamenných památek Petrem Mášou a Jaroslavem Mášou s finanční podporou MK ČR. Město Přibyslav jako vlastník této památky dále realizuje za podpory SFŽP úpravy zeleně v přiléhajícím parku.
Další pamětihodností města je známá jezdecká socha Jana Žižky od Bohumila Kafky v parku přibyslavského zámku.
Školství v Přibyslavi je doloženo nadační listinou Zdeňka z Ronova z roku 1366, která pojednává o podpoře žáků za zpěv při církevních obřadech. V roce 1407 byl v přibyslavské městské škole ustanoven rektor jímž byl univerzitní bakalář Držko. Nynější budova staré školy odpovídá podobě z roku 1797 a nachází se na místě původní školy dřevěné.
Hrad Ronov
Nedaleko města Přibyslav se tyčí zříceniny hradu Ronova, vybudovaného ve 13. století pány z Ronova.
Zřícenina hradu Ronov se v současné době nachází uprostřed rozsáhlé obory. Vstup je povolen jen po značené cestě, je zákaz vstupu mimo cestu. (Obora slouží k výzkumným účelům, ale občas se zde provádí i odstřel a nepředpokládá se, že se mimo cestu bude pohybovat něco jiného než zvěř.) Takže pozor, neodpovídá značení na turistické mapě. Přístupová cesta je od mostu přes Losenický potok v Ronově nad Sázavou - odbočka ke hradu, ale na začátku odbočky je zamalované značení. Odbočka se pozná podle informační tabule, že je vstup povolen jen po značené cestě, teda pokud zrovna tu ceduli někdo nezničil. Červená značka nevede při potoce, ale po silnici - ze silnice je možné pozorovat zvěř v oboře.